Jakub Tatar: Cíl? Posunout se zase o kus dál

Hráč, trenér nebo třeba i učitel. Všechny tyhle role zastává útočník vrchlabského Stadionu, Jakub Tatar. Kuba nám v rozhovoru v krátkosti přiblížil, jak se k trénování a k učitelství dostal.

V loňské sezóně sis připsal v 47 zápasech za Vrchlabí úctyhodných 33 bodů za 15 gólů a 18 asistencí. Jsi s těmito čísly spokojený, nebo míříš výš?
S kanadskými body z minulé sezóny jsem byl opravdu spokojený. Dostal jsem se do pohody a výsledkem bylo tohle pěkné číslo. Samozřejmě, kdyby těch bodů bylo ještě víc, bylo by to hezčí. Bohužel v zakončení to u mě občas pokulhává, takže tady určitě vidím prostor ke zlepšení a možnost, jak týmu pomoct ještě víc.

Zůstaneme ještě u loňské sezóny, ve které jste postoupili do čtvrtfinále 2. ligy a pořádně potrápili favorita z Příbrami. Jak bys celou sezónu zhodnotil?
Sezónu musím hodnotit velmi pozitivně – 3. místo po základní části s velkým bodovým náskokem, uragán v prvním kole play off proti Benátkám a nakonec zmíněné potrápení týmu z Příbrami. To myslím hovoří za vše. Škoda jen naší nemohoucnosti v zakončení v zápasech v Příbrami, sezóna mohla být ještě zajímavější jak pro nás, tak pro fanoušky.

Co říkáš na složení vaší letošní skupiny? Celkem zajímavé změny, že?
Ano, máme ve skupině dva nové týmy, které určitě budou kvalitní a skupinu udělají ještě zajímavější. Myslím, že hlavně přesun Havlíčkova Brodu potěšil naše fanoušky.

Tvoje čtvrtá sezóna ve vrchlabském dresu se rychle blíží. S jakým očekáváním do ní vstupuješ? Kam si myslíš, že to letos Vrchlabí dotáhne?
Doufám, že navážeme na předchozí sezónu a posuneme se jak v základní části, tak i v play off o krok dál. Je tady skvělá parta kvalitních hokejistů, takže proč neudělat nějaký úspěch pro Vrchlabí.

Před několika týdny skončila oficiální letní příprava. Připravoval ses s týmem, nebo individuálně? A jak trénuješ teď?
Letní přípravu jsem absolvoval s týmem a momentálně se snažím co nejvíc udržet v kondici, aby první měsíc na ledě nebyl nepříjemný.

Mimo pozici hráče jsi i trenérem mladších žáků a kondičním trenérem klubu. Jak ses k tomu dostal a co tahle práce obnáší?
K oběma pozicím mě přivedl Tomáš Jirků před dvěma lety. Tehdy vypadl trenér 9. třídy a protože jsem studoval vysokou školu se zaměřením na tělesnou výchovu, nabídl mi, jestli bych to nevzal. Slovo dalo slovo a šel jsem do toho. Trénování mě baví – jsem rád, že můžu pomáhat s rozvojem vrchlabské mládeže a předávat zkušenosti. Kondiční trenér se stará o silově-kondiční přípravu hráčů od mladších žáků po juniorku – s trenéry jednotlivých kategorií připravujeme tréninky na suchu.

Dále jsi i učitelem tělocviku na základní škole Náměstí Míru ve Vrchlabí. Co všechno jsi pro to musel udělat a jak tě tahle role naplňuje?
Základem bylo dodělat vysokou školu. A opět musím poděkovat Tomášovi Jirků, který mě po svém odchodu do Pardubic doporučil na své místo ve škole. První rok už mám za sebou – byl sice výživný, ale jsem na ZŠ moc spokojený, naplňuje mě to a hlavně mě baví práce s dětmi.

Kam máš v hokeji ještě namířeno? Láká tě vyšší soutěž, nebo jsi spokojený ve Vrchlabí?
Na vyšší soutěž nemyslím. Jak o sobě sám říkám – jsem spíš takový hobík, který si chce hokej užít a mít z něj radost. A protože učím, tak by to ani časově nešlo. Hlavně jsem ve Vrchlabí maximálně spokojený – krásné město, v klubu máme servis, který by nám záviděla spousta týmů z první ligy, na zápasy chodí víc lidí než v prvoligových klubech a fanoušci jsou skvělí. Nemám důvod cokoliv měnit.

Kdo je tvým vzorem – hokejovým i životním?
Hokejový vzor úplně nemám, spíš se inspiruji různými hráči (Marner, Tkachuk, Matthews…). Životními vzory jsou určitě moji rodiče a prarodiče.

Předpokládám, že je hokej pro tebe na prvním místě. Máš i jiné koníčky?
Rád se hýbu, takže rád si zajdu zaběhat, do posilovny, na kolo, zahrát fotbal, tenis, basket a tak dále, takže je vždycky co dělat ve volném čase.

Máš ještě nějaké plány před startem sezóny? Dovolená?
Žádnou dovolenou neplánuji, spíš si chci užít poslední dny volna a načerpat co nejvíc sil a pohody do sezóny i nového školního roku.