HC Stadion Vrchlabí – Na slovíčko s Martinem Filipem
Rozhovory

Na slovíčko s Martinem Filipem

06.06.2013
Raina Jarošová

S Martinem Filipem jsem se sešla na krátký rozhovor v příjemném prostředí vrchlabské restaurace. Popovídali jsme si nejen o A týmu, ale také jsme zmínili úspěch mládeže. A hlavně, bylo to vesele posezení. Ostatně si všechno můžete přečíst :-)

Martine, proč jste se znovu po roce rozhodl pro vrchlabský klub?

(usmívá se) Před hodinou mi volali z Mladé Fronty a ptali se mě stejně. Vlastně mi položili tu otázku tak, že ve Vrchlabí budu hrát potřetí a pokaždé jinou soutěž. Já sám jsem to takhle nevyhodnocoval, mě to ani nenapadlo, v podstatě je to fakt. Když jsem šel do Jihlavy, tak jsme domlouvali, že až to tam ukončím, tak se zase budu vracet do Vrchlabí. Líbí se mi tady, už jsem tu pár let prožil a hlavně jsou tu lidé, kteří umí dobře dělat hokej, takže v podstatě to byla moje první volba.

Trval zájem Dukly Jihlava, snažili se Vás tam udržet?

Trval – netrval... Byli jsme tam tři starší, ti dva mladší než já se rozhodli, že skončí po této sezóně, takže já jsem tam vlastně byl jako kůl v plotě, jeden dědeček a spousta mladých kluků okolo, tak jsme se domluvili, že na celou sezónu ne, ale Jihlava by měla o moji pomoc zájem opět na play-off. Je to předběžná dohoda, a jestli se to zrealizuje, není vůbec důležité.

Sledoval jste HC Stadion Vrchlabí v krajské lize?

Sledoval jsem, když to šlo, jezdil jsem se na zápasy dívat osobně. Nebylo to často, ale viděl jsem pár zápasů a konec jsem viděl skoro celý a bylo to dobré.

Co jste říkal na vyhecované derby s Trutnovem?

Bylo to hezké hlavně pro diváky, bylo to takové, jak by měl hokej vypadat. Chodilo hodně lidí, zápasy měly náboj. Důležité bylo, že to vítězství zůstalo doma, co je vždy ještě cennější u takových zápasů. Dotáhlo se to až do vítězného konce, který se rok předtím nepovedl.

Vracíte se nejenom jako hráč, ale také jako asistent trenéra áčka i trenér mládeže. Jak to všechno budete stíhat? :-)

Samozřejmě se musí najít nějaké rozumné časové řešení, aby to mohlo fungovat a aby mě to nevysálo úplně ze všech sil. Takže jsem hráč, asistent trenéra u áčka a ještě budu pravidelně docházet na tréninky mládežnických kategorií.

Chystáte na tréninky nějakou specialitu?

Třeba svíčkovou? (smích) Ne, já hlavně musím nejdřív vidět, jak ti kluci trénují, co umí a podle toho pak můžu zareagovat a po domluvě s hlavním trenérem dané kategorie pak můžu nějaké prvky zařadit a ukázat. Ale já budu spíš takový trenér, který tam může dát něco navíc. Já s klukama nemůžu jezdit všechny zápasy, což ta trenéřina obnáší. Já budu taková ta třešnička na dortu v tom tréninkovém cyklu.

Měli jste s týme už nějaké přátelské posezení či menší trénink?

Já budu smluvně fungovat až od srpna, teď kluci trénují pod svými trenéry a já nastupuji až za dva měsíce, ale plánuji si, že ještě do konce letní přípravy se přijedu na kluky podívat.

Jak se těšíte na spolupráci s áčkem?

Snažíme se ten tým už teď nějakým způsobem budovat. Děláme na tom přibližně měsíc, do toho naskočil Jarda Látal, který to celé zastřešuje, tak uvidíme. Na led se má jít asi 15. srpna a vždycky to mužstvo na papíře může vypadat jakkoliv, ale důležité je, jak potom vypadá na ledě. Určitě bude v srpnu ještě nějaké doplnění, až začnou vyřazovat vyšší hokejové soutěže.

Co říkáte na celkový úspěch vrchlabského hokeje? Staršímu dorostu se povedlo postoupit do ligy.

Samozřejmě je to dobrý a tak to má být. Horší je, když je sezóna neúspěšná, to se pak musí přemýšlet proč to tak bylo. Úspěch vždycky znamená, že v klubu se to dělá dobře a že je tam dost dětí a dobře se s nimi pracuje. Úspěch také znamená, že to ty děti baví a přijdou další děti, které budou pokračovat a budou chtít být úspěšné. Velký důraz na práci s mládeží klade jednatel Aleš Cerman. Áčko pro něj není vrchol jeho práce, ale hlavní je mládež. Myslím si, že kdyby se někdo z mládeže, junioři, mladší nebo starší dorost dostali až do extraligy, že by to bylo úžasné a znamenalo by to soustředění lepších hráčů sem do Vrchlabí, kde by se zlepšovali, dostali se do áčka a pak výš a výš. Je to takový kolotoč.

Budete znovu nosit na zádech číslo 69?

(úsměv) Ještě jsem to neřešil, ale pravděpodobně ano. Další alternativa je číslo 24, s tou jsem odehrál skoro celou kariéru, ale ve Vrchlabí byla obsazená a jsem tu zavedený pod tímto číslem, takže asi zůstanu u něj.

Myslíte si, že se Vám bude dařit jako v předchozích sezónách? Budete ujíždět ve dvojnásobném oslabení a dávat góly? :-)

(smích) To bylo moc hezké. Pro mě je tahle soutěž další neznámou, bude důležité se snažit a vyhrávat a jako nováček to budeme mít samozřejmě těžké.