HC Stadion Vrchlabí – Na slovíčko s Kubou Moníkem...
Rozhovory

Na slovíčko s Kubou Moníkem...

01.09.2019
Lucie Horčičková

Jakub Moník je dvacetiletý obránce, který se svou hokejovou kariérou začal ve svém rodném Vrchlabí. Poté ale odehrál několik sezón za dorost a juniorku v Hradci Králové, odkud se opět vrátil do Vrchlabí.
V rozhovoru Kuba zhodnotil přípravná utkání A-týmu, která doposud náš tým odehrál a také prozradil, jak probíhalo soustředění naší mládeže, které proběhlo od 26. do 30. srpna na Liščí farmě ve Vrchlabí.

Jak hodnotíš přípravná utkání, která jste zatím odehráli?
Zatím máme odehraných pouze pár zápasů, takže je těžké to zhodnotit už teď.

Sakhalin (4:8) - náš první zápas… Dalo se očekávat, že s tak dobrým týmem to bude velmi vyrovnané. Víme, že jsme dělali zbytečné chyby, které se, pevně věřím, nebudou v zápasech během sezóny příliš opakovat.

Dalším soupeřem byla Nová Paka (4:3p)… Zřejmě jsme si mysleli, že bude lehké hrát proti nováčkovi 2. ligy…. Mýlili jsme se. Bude to opravdu silný tým, se kterým se musíme poprat, jako se všemi ostatními. Uvidíme, jak dopadne druhé přátelské utkání, které nás čeká doma 9. září…

Následoval Jablonec (1:4)… Naše první vyhrané přípravné utkání venku. Nehráli jsme perfektně, ani bezchybně, ale jsme za vítězství rádi.

Poslední utkání, která jsme odehráli, byla proti Šumperku (7:1), (2:4)… Byla to zatím nejtěžší utkání z těch, co máme v přípravě za sebou. Soupeř je rychlý a šikovný a nám se nepodařilo zvítězit ani jednou.

Máme před sebou ještě 3 utkání, tak snad se nám už bude více dařit a zvítězíme.

Čemu ses v mezisezóně věnoval? Byl jsi na nějaké dovolené?
V mezisezóně jsem se snažil dostat se alespoň do takové kondice, se kterou jsem končil loňskou sezónu. Po tříměsíční pauze nicnedělání je opravdu těžké se dostat zpátky do formy. Věřím, že se mi to podařilo. S dosavadními výkony se samozřejmě nespokojím, proto budu pracovat tvrději a tvrději, dokud má kondice nebude 100%.

Jak to vypadá s tvým zraněním, které jsi utrpěl na konci loňské sezóny?
Měl jsem zranění levého oka, které se mi stalo během série s Děčínem v play-off. Při utkání jsem dostal od děčínského hráče hokejkou přímo do otevřeného oka. Snažil jsem se ještě trochu hrát, ale když člověk nevidí na levé oko, tak se hraje velmi těžko. Po chvilce už to opravdu nešlo, protože jsem utrpěl i otřes mozku, takže už nevím, co se dělo dál. Pamatuji si jen, že jsem ležel na lehátku v ošetřovně a neustále jsem se ptal, jestli na to oko ještě někdy uvidím. Nejvíc mě zaráželo, že nikdo mi pořádně neodpověděl, jestli ano, či ne. To jsem se opravdu bál, co bude dál… Přes týden si mě nechali v nemocnici v Ústí nad Labem a až po 7 dnech jsem začal opět vidět. Není to příjemná vzpomínka, nikomu bych to nepřál zažít a jsem fakt moc rád, že je všechno v pořádku.

Co říkáš na nového spoluhráče Petra Sýkoru?
Petr Sýkora je úžasný jako hráč na ledě, tak i kamarád v kabině. Je s ním sranda a my "mladí" k němu vzhlížíme. Máme se od něj opravdu co učit. Střelu a nahrávku má úžasnou.

Jak se na novou sezónu těšíš?
Na novou sezónu se strašně moc těším. Jelikož jsem se dostal na led až po 6 měsících, už jsem se nemohl dočkat. Stále máme co vylepšovat a v čem se zlepšovat, ale věřím, že každý udělá všechno pro to, aby se od 14. září vyhrávalo.

Máš nějakého soupeře, na kterého se těšíš?
Asi nemám žádného soupeře, na kterého bych se vyloženě těšil. Samozřejmě máme každý kamarády v nějakém týmu. Za mě, je to převážně v Nové Pace, kde jsem občas hrál minulou sezónu. S kluky si rád popovídám, ale v zápase je beru jako protihráče, kteří chtějí vyhrát stejně tak, jako já, takže na ně neberu žádné ohledy.

Tenhle týden proběhlo soustředění celé vrchlabské mládeže a ty jsi byl jedním z trenérů... Jak soustředění probíhalo? Byly děti hodné?
Ano, tenhle týden jsme měli letní soustředění všech kategorií na Liščí farmě ve Vrchlabí. Já a ještě další tři trenéři jsme trénovali děti v přípravce, kde jsou opravdu ti nejmenší kluci. Měli jsme tam každý den kolem 20 dětí. Polovina z nich, byli to většinou ti nejstarší z této kategorie, tam spala s námi a ostatní děti byly na tzv. příměstském táboře, takže spali doma, ale jinak každodenní program absolvovali s námi. Jelikož se jedná o malé děti, tak jsme brali ohled především na to, aby je to bavilo. Dopolední trénink na suchu byl dovednostní a soutěžní - učili jsme kluky nové cviky, dovednosti, měli jsme různé závody, jak jednotlivců, tak skupin. Odpolední trénink na suchu byl hrací a takový volnější - hráli se různé míčové hry, kdo uměl plavat, tak bazén a pak hry, které kluky nejvíce bavily. Samozřejmě jsme také chodili každý den na led, kde jsme pilovali jak techniku bruslení, tak dovednosti s hokejkou. Nechyběl ani minihokej, kvůli kterému tam děti jsou. Hráli jsme ale s dětmi i další zábavné hry, aby to nebylo furt jen o trénování. Ve čtvrtek jsme "uklízeli" Krkonoše, kdy nás autobus vyvezl na Špindlerovu boudu, odkud jsme šli přes Dívčí lávky do Špindlerova Mlýna. Tam jsme se rozdělili a polovina šla do bazénu a pak na bobovou dráhu. Druhá polovina to měla opačně. Poté jsme všichni odjeli zpátky na Liščí farmu, kde měly děti takový kratší workshop tancování s dvěma holkami z Oliveru. V pátek letní soustředění pro všechny kategorie končilo, a my věříme, že se všem líbilo a že si ho všichni užili. My trenéři jsme si to moc užili, i když být takhle dlouho s malými dětmi není občas vůbec jednoduché. Já osobně vzpomínám moc rád na to, když jsem byl ještě malý kluk a jezdil jsem takhle na letních soustředění.Doufám, že na to takhle budou vzpomínat i tihle kluci.

×
×
Dnes v 18:00 | Muži
HC Trutnov
HC Stadion Vrchlabí