Tomáš Kynčl: Hokej je pro mě místo, kde si psychicky odpočinu

Tomáš Kynčl se po roční pauze vrací zpět do sestavy Stadionu Vrchlabí. V otevřeném rozhovoru mluví o zkušenostech z akademie v Hradci Králové, psychické pauze, trénincích mezi prací v Praze i o tom, co pro něj dnes hokej znamená.

Nejprve se ale trochu vrátíme do minulosti – několik let jsi strávil v akademii Hradce Králové. Jak na tu dobu vzpomínáš? Máš v hlavě nějaký zápas nebo okamžik, na který nikdy nezapomeneš?
Na tu dobu vzpomínám hrozně rád. Celých pět let, co jsem tam působil, jsme měli skvělou partu a super trenéry. Užili jsme si spoustu srandy jak na zimáku, tak na internátu. Šel jsem tam v 15 letech společně s Filipem a Kubou Monikovými, takže ten přechod do nového prostředí byl díky nim jednodušší. A i kluci z Hradce nás přijali skvěle. Z té doby mám většinu přátel – a toho si vážím.
Každá sezóna byla něčím výjimečná, ale asi bych vypíchl tu první a druhou. V té první jsme se stali mistry extraligy mladšího dorostu, hned další rok jsme byli vicemistři v dorostu starším.

Už víš, kdy se jde poprvé na led? Jak se těšíš na návrat?
Tento týden máme první dobrovolné tréninky na ledě, takže se už určitě všichni potkáme. A samozřejmě se těším.

V přípravě vás čekají velmi zajímaví soupeři – třeba Pardubice B nebo německý Weißwasser. Jak se na ně těšíš?
S Pardubicemi se určitě zapotíme, bude to svižný zápas. Weißwasser vůbec neznám, ale věřím, že to bude kvalitní soupeř.

Letos se skupiny trochu promíchaly. Jak se ti složení letošní skupiny zamlouvá?
Složení je víceméně stejné, přibyl nový tým z Milevska – na který jsem hodně zvědavý. A Havlíčkův Brod je hodně kvalitní soupeř.

S jakým očekáváním jdeš do další sezóny? Kam podle tebe může Vrchlabí letos dojít?
Každý chce být zas o kousek lepší než loni – to platí v hokeji i v osobním životě. Takže ideálně 2. místo v základní části a v play-off nakouknout do bojů s druhou skupinou.

Připravoval ses na sezónu s týmem, nebo už jsi trénoval individuálně?
Připravoval jsem se individuálně.

V sezóně 2023/24 jsi neodehrál ani jeden mistrovský zápas. Proč ses tehdy rozhodl dát si pauzu a co tě přimělo se k hokeji vrátit? Pomohla ti ta přestávka?
Začal jsem novou práci a bylo to fakt těžké skloubit. Navíc jsem si chtěl i psychicky odpočinout. Loni jsme se s trenérem Petrem Hlaváčem domluvili na polovičním režimu a já se postupně vrátil. Pro letošní sezónu už chci absolvovat celý program.

Pracuješ v Praze – jak se ti daří skloubit tréninky a zápasy s běžným zaměstnáním? Dojíždíš na každý trénink?
Minulý rok jsem fungoval v polovičním režimu a dojíždění bylo v pohodě. Teď to bude náročnější, ale věřím, že to zvládnu. Není to vždy snadné, ale když člověk chce, cestu si najde.

Hokej máš pořád rád, ale už to pro tebe asi není životní priorita. Co pro tebe dneska hokej znamená?
Přesně tak – hokej je pro mě dnes hlavně místo, kde si psychicky odpočinu a fyzicky se vybiji. Někdo si jde zaběhat, jiný zacvičit – já si jdu zahrát hokej, ale tak, abych tam nechal 100 %.

Kdo je tvým vzorem – ať už hokejovým, nebo životním?
Hokejovým určitě Nicklas Backstrom a Tomáš Kaberle. Životní vzor vyloženě nemám – snažím se spíš od různých lidí brát různé pohledy na svět a jejich zkušenosti. Každý ti může něco předat.

Jak sis užil první polovinu prázdnin? Byl jsi někde na dovolené, nebo jsi většinu času trávil v práci?
Snažil jsem se věnovat práci, aby pak šéf nebyl během sezóny tolik naštvaný (směje se) ale volno jsem měl taky.