HC Stadion Vrchlabí – Vrchlabí je srdeční záležitost
Rozhovory

Vrchlabí je srdeční záležitost

02.06.2009
Jana Poskerová

Po ročním působení ve slovenské extralize se vrací na post útočníka karlovarský odchovanec Kamil Tvrdek. V sezóně 2007/2008 patřil k našim nejlepším hráčům a na tento úspěch by samozřejmě rád navázal. Hokeji se věnuje od svých šesti let, na led jej přivedl starší bratr. Koketoval i s fotbalem, ale zvítězila hokejka. Rád se podívá na dobré české filmy, není vybíravý ani v muzice, ale určitě nepatří k příznivcům dechovky. Rodákovi z Karlových Varů se letos narodila dcerka Vanessa (4 měs.), a tak se jeho hlavní zájem upíná na přítelkyni Moniku a dceru. Jak sám říká, na víc není v přípravě ani čas. Do přípravy naskočil o dva týdny později a stejně jako většina našich hráčů nemiluje běhání. S humorem sobě vlastním dodává, že by mu vyhovovalo mít čtyři měsíce volno a pak rovnou na led.

Můžete zhodnotit své působení v Žilině?
Nemůžu si na to stěžovat. Po hokejové stránce to bylo výborné, stejně tak zázemí, ale bohužel v prosinci jsem měl celkem těžký úraz ramene. Pak už jsem si moc nezahrál, ještě teď se z toho trochu dostávám. Takže pak to začalo být horší. Brali mě jako cizince, který bere určité finanční prostředky. To už se moc nelíbilo a byl to jeden z důvodů, proč jsem odešel, i když smlouva byla ještě na další rok. Zranění bylo hlavní příčinou, že jsem toho nemohl moc dokázat.

Jaká je úroveň slovenského hokeje vůči naší extralize, popř. 1. lize?
Už se mě na to pár lidí ptalo. Podle mě nemá slovenská extraliga šanci dostat se na úroveň naší extraligy. A to jak po stránce hokejové, tak po stránce fyzické, ještě tak Slovan Bratislava. Ten by byl schopen hrát v naší extralize. Mě slovenská liga ani nezklamala, ani nenadchla, hodnotím ji tak nějak půl na půl.

Když jste se rozhodl ze Slovenska odejít, měl jste nabídky i jiných klubů?
Měl, většinou o mě projevily zájem prvoligové kluby. Jedná se o kluby z předních míst tabulky. Ale dal jsem přednost Vrchlabí, smlouvu jsem podepsal na dva roky. Znám tady trenéry, vedení klubu, je to i srdeční záležitost. Trochu mě mrzí, že už jsem nepřemluvil Roka Pajiče, vyhovovali jsme si na ledě, i mimo led jsme dobří kamarádi.

A co příprava ve Vrchlabí, dře vás trenér hodně?
Určitě, mě teda dřou strašně.(Směje se.) Za ty čtyři měsíce jsem nějaká kila nabral, zdaleka se neblížím váhovému údaji, který o mě koluje. Mám to těžké, nastoupil jsem do rozjeté přípravy, kluci už trénovali. Ty první dva týdny pro mě byly muka, ale teď už se dostávám zase do formy, něco jsem shodil, už to bude jen lepší. Těším se na přípravné zápasy, nejvíc asi na extraligové Pardubice.

Nebylo Vám trochu líto, že když jste odešel z Varů na hostování k nám a další rok na Slovensko, Vary se dostaly do finále a pro letošek jsou i mistři?
Bylo, určitě mi to bylo líto, ale moc jsem jim to přál. Jsou tam fajn lidi, mám je rád a upřímně jsem jim gratuloval. Nedá se nic dělat, to je život. Mrzelo mě, že jsem to s nimi nemohl oslavit.

Kamil věří, že letos tým zvládne min. 2 kolo play off, i když nejlepší by byla samozřejmě bedna. Rád vzpomíná na vrchlabské fanoušky, skvělou atmosféru na stadionu, a potěšilo ho, když se pár nejvěrnějších vydalo i do Žiliny. A tak je zpátky, v přípravě, s motivací k výhrám. Kromě tréninku ještě přemýšlí, na jakou otázku by chtěl příště odpovědět.